Vícevrstvé dřevěné podlahy

Řadí se mezi plovoucí podlahy, ale mohou se i celoplošně lepit. Po položení se nebrousí a nelakují, jsou již povrchově upravené z výroby. Po položení se podlaha může hned používat.

Složení jednotlivých lamel:

• nášlapná vrstva – např. dubové dřevo, · středová vrstva - smrkové laťovka uložené napříč, která brání objemovým změnám, · spodní protitahová dýha – např. smrková dýha.

Někdy je ještě na spodní stranu nalepená ještě protihlukovou podložka. Všechny vrstvy jsou pevně spojené lepením a lisováním při vysokých teplotách.

Cena a také životnost podlahy je dána tloušťkou a typem dřeviny nášlapné vrstvy. Bývá silná 2 – 6 mm a protože při jednom broušení se odstraní kolem 0,3 mm dřeva, vydrží několik renovací. Nejlevnější varianty, dýhované podlahy s nášlapnou vrstvou kolem 0,6 mm, se brousit nemohou.

Při pokládce se lamely zaklapnou. Pouze při montáži na podlahové topení se obvykle celoplošně lepí k podkladu. Nevolte však jen podle vzhledu, podstatná je i přesnost a kvalita opracování jednotlivých lamel.

K zajímavostem patří „historické" podlahy, které mají nášlapnou vrstvu ze starého upraveného dřeva. Dodává jim to vzhled autentické letité podlahy. Tento moderní vzhled se dosahuje i úpravami nového dřeva – kartáčováním, katrováním, mořením apod.

Výhody vícevrstvých dřevěných podlah:

• rychlá montáž, podklad ale musí být rovný, pevný a suchý, · po položení se podlaha může hned používat, · možnost výběru vhodné tloušťky podlahy zejména při rekonstrukcích, · nepřeberné množství vzorů, přírodní materiál, · vhodnost některých typů na vodní nebo fóliové podlahové topení (použití musí být doporučeno výrobcem). 

Nevýhody vícevrstvých dřevěných podlah:

• podlaha je citlivá na mechanické poškození, vyžaduje také opatrnější údržbu, · nehodí se do vlhkého prostředí, nesvědčí jí výkyvy teploty a vlhkosti, · při montáži se musí počítat i s protihlukovou podložkou, aby podlaha neklapala.